Adam Štech je český malíř, který je výborně obeznámen s dějinami světového, ale i českého malířství. Dějiny umění se pro něj stávají mohutným inspiračním zdrojem, ze kterého si vybírá materiál pro své obrazy. K tomuto zdroji ovšem nepřistupuje s posvátnou úctou, nýbrž téměř s blasfemickou urputností, se kterou své obrazy vytváří. Nepracuje pouze s tzv. „vysokým“ uměním, čerpá také například ze svatých obrázků tedy populárního religiózního kýče. Pro Štecha je cílem obrazu schopnost překvapit, upoutat pozornost. Využívá přitom často principů grotesknosti a ironie, čímž navazuje na tradici tzv. „české grotesky“, proudu českého umění 70. Let, který byl imunitní reakcí liberálněji smýšlejících českých výtvarníků na tehdejší tragickou a bezútěšnou situaci ve společnosti. Štech často ve svých obrazech zobrazuje zraňované, deformované lidské tělo a tvář, které připomínají svojí atmosférou inscenované fotografie Joela-Petera Witkina. Malířský styl Štech čerpá z odkazu klasické moderny, má blízko k malířské bravuře Pabla Picassa nebo Francise Bacona.