Před aukcí proběhne výstava dražených děl spolu se skicami, které vedly k jejich vzniku. Autor tak odhalí celý tvořivý proces, probíhající často v méně než ideálních podmínkách v plenéru a podělí se o osobní příběhy, které se s obrazy pojí i o techniky, které při práci vyvinul. Na svých obrazech Petr Mores zachycuje střípky z přírodních procesů, jako jsou nespoutané toky řek a potoků, tlející stromy, nebo věková i druhová rozmanitost přírodního lesa. Od většiny ostatních autorů se liší tím, že vychází vstříc motivům a nechává je promlouvat. I proto se vrací k technikám, které používali mistři 19. století.
Autor sám říká:
„Pro mě jako výtvarníka má divočina význam nejen přírodovědecký, ale především kulturní a duchovní: jako místo, kde se člověk učí ‚spolknout svou hrdost‘ – respektovat, vnímat, naslouchat, kde přírodě ‚neskáče do řeči‘, ale naopak se od ní nechává poučit. Divočina dává umělci ten nejlepší příklad svobodné, nespoutané, a přece svrchovaně účelné tvořivosti, která směřuje k rovnováze a řádu, tedy příklad toho, čím by mělo být i umění.“