Havránková během své pedagogické činnosti na SUPŠ v Bratislavě ovlivnila celou generaci slovenských fotografů, kteří později vstoupili do historie jako „slovenská nová vlna“. Její tvorba se svým zájmem o fotografický experiment, volbou námětu a následným způsobem vizuální realizace se vymezuje z hlavních proudů slovenské fotografie a odlišuje se od klasicky chápané fotografie, černobílého dokumentu nebo fotografického konceptu. Vystavené práce prezentují nepřetržitý experiment s fotografickým médiem, které se tak stále proměňuje.